Moje sestra, Christina, a já jsme seděly na zahradě v Palermu, pár doušků do dopoledního Campari a sody, když jsem se začal cítit podvodně. Mořský vánek se rozdmýchal z přístavu a na terasu, když naše hostitelka Nicoletta Polo Lanza Tomasi, vévodkyně z Palma di Montechiaro, vyprávěla historii paláce, který jsme navštívili, který kdysi vlastnila rodina Lampedusa. Právě na tomto webu nám Nicoletta řekla, že Giuseppe Tomasi di Lampedusa, poslední z řady, napsal Leopard , který zaznamenává pád aristokratické sicilské rodiny na konci 19. století. Které jste samozřejmě četli, dodala, protože jste spisovatelka a píšete o Sicílii. Zastřelil jsem sestru pohledem, který říkal: Neříkej ani slovo . Vlevo, odjet: The bucatin se sardinkami v La Cambusa v Palermu. Že jo: Gangi, středověká vesnice v horách na severní Sicílii. Simon Watson

Nečetl jsem Leopard , což je prakticky synonymum pro Sicílii. Ale dozvěděl jsem se, že Lampedusa napsal román poté, co upadl do deprese poté, co byl během druhé světové války bombardován jeho rodinný majetek. Po jeho smrti v roce 1957 byla nemovitost bezchybně obnovena rodinou Lanza Tomasi. Dnes Nicoletta dohlíží na Butera 28, sbírku bytových pokojů umístěných uvnitř paláce, v kdysi nebezpečné a dnes trendové čtvrti Kalsa v Palermu. Učí také kurzy vaření, vede prohlídky trhu a je držitelkou místní kulinářské moudrosti.

Během předchozích návštěv jsem si zamiloval sicilskou gastronomii: odrůdy pšenice z dědictví, recepty na caponata předávané po generace, původní hrozny Frappato a Catarratto. To, co ostrov odlišuje, je to, že ještě více než ve zbytku Itálie byl napaden a podmaněn tisíce let. Tuto historii můžete vidět v arabské a normanské architektuře Palerma, v rozkvětu centrum v bludišti trhů zásobujících různé etnické skupiny. Ale hlavně to můžete ochutnat v jídle, které nese značku kultur, které vládly na ostrově. Chtěl jsem se podělit o jídlo, které jsem tu měl, s Christinou, a tak jsem ji v předvečer jejích 30. narozenin přivedl sem, na dlouho opožděný výlet sester, ocenit staré a objevit nové. Vlevo, odjet: Student během jednoho z kurzů vaření Nicoletty Polo Lanzy Tomasi na olivovém háji Butera 28 v Palermu dováží olivy. Že jo: granitas v Colicchii v Trapani. Simon Watson

Když jsme odcházeli, zastavila nás australská recepční asistentka Nicole. Vy musíte jít do Vucciria a Aperitivo Alley, zašeptala. Jsem pryč za deset minut. Vezmu tě.

Nicoletta odposlouchávala. Vucciria? Ne ne ne. Dobře, jeden předkrm , pokuta. Ale prosím, prosím, nemluvte s chlapci!

Stánky na legendárním trhu Vucciria jsou v noci zavřené, ale do ulice se otevírá několik barů, jako je holá kost Taverna Azzurra. Chladné děti seděly na chodníku nebo se opíraly o svinuté ocelové rošty stánků. Našli jsme vousy a tetování! Vykřikla Christina. Prodejci prodávali smažené ančovičky, panel (cizrnové lívance), sfincione (hustá pizza) a pani ca 'meusa (droby), aby nasákli víno, které všichni pili. Žlaby naplnily zmačkané ubrousky. V horní části ulice byla náboženská socha z 18. století vyzdobená barevnými světly, která Nicole nazvala Disco Jesus. Je to tak na Sicílii, řekla. Nádvoří statku Gangivecchio, poblíž vesnice Gangi. Simon Watson

Zdá se, že tak chybí vaše rezervace večeře. Mezi vínem, smaženým jídlem, vousatými sicilskými muži a diskotékou Ježíše - zírající, byla skoro půlnoc, než jsem zkontroloval čas. Proklel jsem, ale Nicole to nebylo lhostejné. (Zdálo se, že taková Sicílie se také obecně ignoruje.) K mé rozpaky vytočila Nicolettu. Připravil jsem projev: Jsem podvodník, jsem neúspěch, nikdy jsem nečetl Leopard….

Během 10 minut nám Nicoletta zajistila venkovní stůl v La Cambusa, nenápadné restauraci milované Palermitany. I přes hodinu se děti stále protrhávaly v parku na náměstí Piazza Marina přes ulici. Viděli jsme další hosty Butera 28, kteří se k nám přidali a usrkávali limoncello zatímco jsem pohltil dokonalou bucatini se sardinkami —Těstovinová firma, voňavý divoký fenykl, sardinky tekuté. Vždy poslouchejte sicilské ženy.

Před opuštěním Palerma v mlhavém ranním ránu jsme šli do Mercato del Capo pro fíky, chléb a mokré koule burrata —Naše verze jízdného po silnici. Mířili jsme dvě hodiny na západ do San Vito Lo Capo, místa s nádhernými tyrkysovými vodami, ale bez prestiže Taorminy nebo pohodlí Mondello, a tudíž žádné z anglických značek a nadměrných cen těchto míst. K nízkým, čtvercovým budovám v růžových neutrálech, korále visícím ve dveřích, jasmínu a popínavé rostliny, které padají do chundelatých zdí, je severoafrická aura.

Plánovali jsme výlet na pláž mezi kaktusy, ovocnými stromy a kvetoucími keři přírodní rezervace Zingaro, 7½ nedotčených kilometrů chráněného pobřeží. Plážové túry vyžadují piknikové zásoby, a proto má San Vito Salumeria Enoteca Peraino. Mladí muži v pruhovaných čepicích novinek za pultem trpělivě poslouchali, když jsem se s nimi pokoušel mluvit španělsky, ukázal na zavěšené nohy prosciutta a kol sýrů a řekl: velmi slaný a velmi silný . Vzali jsme Nebrodi šunka a ostré, mladé pecorino na odlehlé bílé oblázkové místo pro plavání a siestu. Scéna nočního života na trhu Vucciria v Palermu. Simon Watson

V San Vitu je spousta mořských plodů, ale na večeři jsme šli do Bianconiglio, pojmenovaného po Bílém králíkovi v Alenka v říši divů . Nachází se hned vedle náměstí, specializuje se na pokrmy, jako je dušený králík a tatarský biftek s křepelčími vejci, a má dlouhý seznam sofistikovaných sicilských vín, což je vítaná možnost v plážovém městě, které má většinou zmrzlinárny . Ubrusy a rafinované jídlo byly krásným kontrastem s dětmi hrajícími fotbal před nedalekým kostelem z 15. století. Když se místo začalo vyprazdňovat, Daniele Catalano - majitel, mistr d´, milovník vína - s námi povídal o letní zácpě a všech různých druzích jasmínu, které rostou v San Vitu. Bylo po půlnoci, když nás nechal koupit růže od některých dětí na ulici. Byl jsem tak šťastný a spálený sluncem, trvalo mi minutu, než jsem si uvědomil, že začalo pršet.

Lidé se vydávají do Trapani, země, která visí u západního pobřeží Sicílie, ze dvou důvodů: chytit trajekt nebo jíst rybí kuskus. Blíže Tunisu než Římu, je to přehlídka toho, jak si sicilské vaření snoubí s kuchyní svých bývalých okupantů - v tomto případě Arabů - s vlastní. Zde se téměř v každém jídle objevují severoafrické koření a zrna krupice, sůl z bytů za městem a mandle z kopců. Vlevo, odjet: Piazza Mercato del Pesce v Trapani. Že jo: Opuncie pocházející ze Sicílie v La Cambusa. Simon Watson

Na doporučení Nicoletty jsme s Christinou šli navštívit Francescu Adragnu v Ai Lumi, nocleh se snídaní v bývalém paláci u hlavní ulice Corso Vittorio Emanuele. Francesca samozřejmě věděla, kde je nejlepší rybí kuskus - bylo to u ní v přízemí, Ai Lumi Tavernetta, kdysi stáje paláce a nyní rustikální hospoda z tmavého lesa, která se otevírá na Corso. Pili jsme místní pivo proslavené pomerančovým květem, protože rybí kuskus vycházel ze tří částí: nafouklý, vzdušný kuskus, korálové krevety a vývar, v podstatě mahagonová rybí polévka zahuštěná jemně mletými mandlemi a zjemněná skořicí a šafránem . Bylo to pravé pohodlí a díky tomu jsme se cítili uzdraveni z naší jízdy.

Se svými úzkými uličkami pro chodce a terakotovými budovami vyrazenými proti zářivé modré Středomoří je Trapani postaveno pro Procházka , večerní procházka, která je posvátnou italskou zábavou. Christina a já jsme začali naše s jasmínovými granitami ve slavné Colicchii. Tyto granulované zmrzliny ochucené ovocem, ořechy nebo květinami jsou dalším příkladem jídla, které sem přinesli Arabové a zdokonalili jej po staletí Siciliáni.

Vlny nasávaly kameny starého mořského valu, když jsme okupovali korálové šperky a poslouchali, jak si muži a ženy navzájem volají z obchodů. Poblíž Ai Lumi jsme zahlédli dav před jasně osvětleným obchodem. Uvnitř jsem k mé radosti našel sudy s vínem naskládané v pyramidě a odrůdy vinné révy napsané na tabulích. Vína byla oceněna sklenicí a litrem. Co je to za místo? Zakřičel jsem na muže s culíkem. Ukázal na čepice a brýle. Byli to Inzolias, Chardonnays, Nero d’Avolas a Frappatos. Rozhodl jsem se koupit si sklenku každé z nich, když jsem uviděl, napsané anglicky na jiné tabuli: VINO AMBRATO: POUZE PRO SILNÉ LIDY, ilustrované kresbou ohnutého bicepsu. Ukázal jsem na to. Muž zavrtěl hlavou a poslal přes anglicky mluvícího přítele. Simon Watson

Je to jantarové víno, oxidované. Nebude se ti to líbit.

Řekl jsem jako sherry a snažil jsem se ukázat své znalosti vína. Jsem na sherry.

Není to sladké, řekl a převrátil oči.

Ani sherry.

Dívali jsme se na sebe, dokud mi nedal sklenici dokonale vychlazeného, ​​jantarově zbarveného suchého vína připomínajícího marsalu. Ačkoli to mělo náznaky karamelu, bylo to chuťově ostré a slané na patře. Určitě pro silné lidi. Christina objednala sklenici Catarratta, květinovou a svěží. Venku jsme prošli mračny cigaretového kouře a posadili jsme se na chodník. Byly poslední minuty Procházka . Děti spaly v kočárcích nebo v náručí svých rodičů. Kolem prošly páry vyzáblých starých dám v bílých kotěcích podpatcích a jadeozelených halenkách, vlasy a rtěnka dokonale posazené.

To jsme my, řekl jsem Christině, když jsme šli domů, ruku v ruce.

Následujícího rána jsem dal Francesce úplnou zprávu. A pak jsme našli toto úžasné místo přes ulici, řekl jsem, kde víno vychází ze sudu -

Ach ano, řekla a odmítavě mávla rukou. To je víno mé rodiny. Náš obchod.

Tenute Adragna? Zeptal jsem se a podíval se na kartu, kterou jsem vzal z vinárny. Ukázala na svou vizitku. Francesca Adragna . Přirozeně.

Cesta do Gangivecchia vede po úzké dvouproudové silnici, která se krutě kroutí přes pohoří Madonie východně od Palerma. Když jsme stoupali a pobřeží se stalo vzpomínkou, vzduch se ochladil a naplnil sladkou vůní žlutě kvetoucího koště, borovic a divokých bylin. Řekl jsem Christině, aby měla oči otevřené na každém kroku, protože když se objeví středověké město Gangi, které padá z úbočí hory a v dálce kouří Mount Etna, vyrazí vám to dech. Vlevo, odjet: Květák k prodeji na Mercato del Capo v Palermu. Že jo: Giovanna Tornabene připravuje oběd ve své kuchyni v Gangivecchio. Simon Watson

Gangivecchio, panství postavené benediktinskými mnichy ve 14. století, leží hned za vesnicí. Za vybledlými růžovými stěnami se tyčí zelené a zlaté kopce. Na nádvoří o místo soutěží fíkovníky, kaktusy v květináčích a byliny. V opatství hřadují holubi. Není tam žádný hluk, ale vítr.

Majetek je v rodině Giovanny Tornabene už pět generací, ale proslavil se až v roce 1992 poté, co se o restauraci, o které Giovanna a její matka Wanda, která byla otevřena před lety, psalo v New York Times . To vedlo k oceněné kuchařce, Sicilská kuchyně Gangivecchio . Giovanna zavřela restauraci poté, co Wanda zemřela v roce 2011, ale pořád pořádá kurzy vaření pro hosty Tenuta Gangivecchio, penzionu. Měl jsem to štěstí, že jsem jednoho vzal na předchozí návštěvě.

Dorazili jsme a našli Giovannu, jak vybírá lískové ořechy, které nasbírala na pozemku. Zeptal jsem se, jestli bych mohl dát Christině prohlídku před obědem. Pravidla znáte, řekla Giovanna mávnutím rukou. Mluvila o zvěřinci, který udržuje odděleně v různých oblastech nemovitosti. Představil jsem Christinu psům, kočkám a holubům a každou bránu pevně zavřel za sebou.

Mířili jsme zpět do hostince, závrať z rozcuchané krásy místa, když jsem si všiml, že přední brána je otevřená. Pedro a Dolores, dva z milovaných psů Giovanny, chyběli. Závratě se změnila nevolnost.

Viděl jsi mě zavírat bránu, řekl jsem Christině.

Zavřel jsi bránu.

Zavřel jsem bránu! Křičel jsem.

Giovanna došla bez dechu.

Pedro a Dolores jsou pryč!

Když jsme jeli po horských silnicích, okna se stáhla dolů a křičela jména psů, rozloučil jsem se s naším pohodovým obědem a vymyslel svou sebevraždu. Byl to jediný čestný postup. Christina byla v slzách, když na nás Giovanna troubila, abychom se zastavili.

Pojďme zpět, řekla pevně. Zatím za nimi nebudu plakat. Caponata čeká.

Giovanna má to, že její psi jsou její rodina, ale je také profesionálka. Nikdy nás nenechala hladovět. Cestou do kuchyně popadla láhev bílého vína. Potřebujeme to, řekla. Vlevo, odjet: Ai Lumi Tavernetta v Trapani, která se specializuje na rybí kuskus. Že jo: Bílá čokoláda a citron Caprese dort v Cioccolateria Lorenzo v Palermu. Simon Watson

Pokud něčí caponata dokáže uklidnit napjatou situaci, je to Giovanna. Jídlo je symbolem Sicílie a využívá bohatý lilek ostrova, kapary a olivy, vše smíchané do hořkosladký , sladký a kyselý. Když Giovanna vařila, sdílela jeden z jeho příběhů o původu, jak nejprve byla součástí omáčky pro capona (tedy caponata ), ale rolníci, kteří si nemohli dovolit kuře, místo toho použili masitý lilek.

Christina roztrhla zelené fíky, které jsme vybrali ze stromů venku, a dala je do pánve s vykreslením vepřového břicha. To je pro těstoviny? zeptala se. Co je v omáčce?

Tlustý, odpověděla Giovanna, když fíky syčely.

Rehydratovala zlaté rozinky a sušené švestky pro své arabské kuře. Potom jsme kuře dušili na skořici a másle, dokud kuchyně nevoňala jako pekárna.

Abychom uvolnili místo u stolu, odsunuli jsme stranou talíře sýra a sklenice džemu s feferonkami. Giovanna sloužila malé pomoci pro sebe a obří pro mě a Christinu a trvala na tom, že jsme mladí. Než vynesla, byli jsme tak plní limoncello že to připadalo jako akt milosrdenství. Odpoledne ubývalo, nalila se káva a znovu nastala realita - byly to hodiny a psi stále chyběli. Chystali jsme se začít chodit po terénu a hledat je, když jsem slyšel křičet Christinu, Pedro? Dolores?

Psi seděli na schodech před hostincem, čekali na Giovannu a dívali se na dvě americké dívky, jako by se zbláznili.

Když jsme se vrátili do Palerma, zamířili jsme nejprve do čtvrti Politeama, kde jsme se najedli ve Fritti e Frutti, jednom z míst mého původního itineráře, kde jsme zajistili stůl v zadní zahradě. Nabídka malých talířů začíná na smažený - smažené věci - a začali jsme s ragù- plněné arancini , tradiční hluboce smažené rýžové koule prodávané v ulicích Palerma. Když se světla nad stromem nad námi třpytila, vypili jsme organické Moscato od Arianny Occhipinti, mladé producentky přírodního vína z jižní Sicílie, a sledovali jsme, jak se restaurace pomalu plní elegantními rodiči, kteří nosí brýle želvoviny. Malý Brooklyn? zeptala se moje sestra.

Povzdechl jsem si a vzpomněl jsem si na večeři s Giovannou na předchozí cestě v restauraci, kterou chtěla vyzkoušet. Téměř vynikající, řekla. Ale zavři oči.

Udělal jsem.

Kde jsme? zeptala se.

Slyšel jsem hrát Rihannu.

Když jsem tady, chci cítit, že jsem na Sicílii, řekla mi to. Se všemi svými smysly.

Znovu jsem zavřel oči, ale u Fritti e Frutti jsem zaslechl jen tichý rozhovor v italštině, skútry na ulici, nějaké dopravní zvuky. Stále jsme kontrolovali své smysly, když jsme ochutnávali cestu skrz arancini , mísa dušených měkkýšů, talíř solené tresky. Manažer mi plynule doplnil sklenici Moscata a pochválil mě za můj výběr. Velmi jsem cítil, že jsem na Sicílii.

Na naší poslední noci jsme se s Christinou znovu ocitli pod bdělým pohledem Disco Jesus, tentokrát na místě, které doporučila Nicoletta, střešním baru obchodního domu La Rinascente. Vypili jsme dokonalé negrony, zatímco přes náměstí se Vucciria naplnila a začala hrát hudba. Když se z moře vynořil vítr a uvolňoval prach z budov, na střechách Palerma se změnila levandule. Můj pocit podvodu zmizel. Nyní jsem pochopil, že to, co dělá Sicílii neodolatelnou, je vzájemné srovnávání chátrajícího a věčného, ​​toho, co Nicoletta nazývá hrůzou a krásou.

Podíval jsem se dolů na děti ve Vuccirii a zvedl obočí na Christinu. Měli bychom jít na jednu, že? A tak jsme šli ruku v ruce na jedno finále Procházka .

Podrobnosti: Co dělat na Sicílii v Itálii

Hotely

Ai Lumi B&B Tento bývalý palác v srdci Trapani také nabízí jedny z nejlepších jídel ve městě. Čtyřhra od 111 $; ailumi.it .

Apartmány Butera 28: Krásně navržené ubytování v obnoveném paláci v nadcházející čtvrti Kalsa. Palermo; zdvojnásobí z 67 $; butera28.it .

Tenuta Gangivecchio: Hluboko v pohoří Madonie najdete tento stylový hostinec na starodávném statku Gangivecchio s devíti pokoji, skvělým vínem a skvělou kuchyní. Palermo; zdvojnásobí z 156 $ ; gangivecchio.org .

Restaurace

Bílý králík: Restaurace věnovaná masu ve městě z mořských plodů, s filety, různými tatarskými bifteky a dušenými králičími medailony. San Vito Lo Capo; vstupenky 16–67 USD; ristorantebianconiglio.it .

Colicchia pečivo: Světově proslulá granita v příchutích jako jasmín, mandle nebo citron ve starém městě Trapani. 6/8 Via delle Arti; 39-0923-547-612.

Smažené a ovoce: Tato restaurace s relaxační zadní zahradou nabízí nabídku malých talířů a moderní podobu sicilské klasiky arancini . Palermo; vstupy 6–26 $; frittiefrutti.com .

Kuchyně: Najdete skvělé těstoviny se sardinkami v této restauraci na Piazza Marina v Kalsě. Palermo; vstupy 9–16 $; lacambusa.it .

Lahůdkářství Enoteca Peraino: Vynikající lahůdky s místními sýry, prosciutty, olivami a jiným klasickým italským zbožím. San Vito Lo Capo; 39-0923-972-627.

Činnosti

Vaření s vévodkyní: Vydejte se na prohlídku trhu s Nicoletta Polo Lanza Tomasi a pak se naučte připravovat jídlo v její kuchyni v Butera 28. Palermo; butera28.it .

Capo Market: Capo je nejvíce atmosférický a nejpůsobivější ze tří hlavních trhů v Palermu. Kupte si to, co je v sezóně, a připravte si občerstvení pro svou jízdu. Přes Cappuccinelle.

Přírodní rezervace Zingaro: První přírodní rezervace na Sicílii vede podél pobřeží mezi Scopello a San Vito Lo Capo. Buď se vydejte na výlet celých 7 mil, nebo začněte na obou koncích a vydejte se na jednu z nedotčených pláží. riservazingaro.it .